úterý 24. dubna 2012

konspirační teorie

Nemám konspirační teorie ráda, ale shrňme si holá fakta. Je 1.dubna a do vlasti odjíždí Francouz původem z Maroka, který se prokazatelně angažoval v nezemské odnoži Al-Kajdy (pravdou je, že se angažoval jen na osobních setkáních, a protože byt opustil za celých 9 měsíců jen dvakrát, tak se asi nestal vrcholovým managerem). Já se stěhuji do jeho pokoje.

2. dubna přichází opravář, který zřejmě instaluje odposlouchávací zařízení do vysavače a kameru na schodiště.

3. dubna v 6.42 se rázným kopáním do dveří domáhá vstupu soused. Za mého nechápavého přikyvování vypíná vodu a řve na mne něco o novém bazénu, který si s naší pomocí vybudoval. Učitelka řeči mi to následně překládá jako trochu archaické vyjádření díků. Po sousedově přátelské návštěvě v rychlém sledu přichází a odchází tři instalatéři. Žádný nic neudělá, jen se ptají kolik dívek zde bydlí a zda jsou vdané.

Období 5. - 7.dubna: v našem bytě se objevuje kočka a mizí obě spolubydlící. Kočka vypadá jako důmyslné odposlouchávací zařízení.

Období 7. - 23. dubna: Švédská spolubydlící propadá panice a do bytu se vrací pouze v doprovodu amerického vojáka, kterého vydává za svého přítele. U druhé spolubydlící se začíná projevovat pokročilá forma Alzheimera a kočka nekoordinovaně bloudí bytem.

23. dubna v koupelně se znenadání objevuje vodopád, po kterém již delší dobu toužíme, ale bohužel sousedé nesdílejí naše nadšení a opět nám vypínají vodu. Tentokrát už na nás jen beze slova koukají a v jejich očích čteme výhrůžky, z nichž nejakceptovatelnější je ta zahrnující rozčtvrcenou kočku. Protože se bojíme vycházet, voláme si o půlnoci pro pizzu. S překvapením zjišťujeme, že všechny telefony v bytě jsou němé. Zamykáme dveře, které ještě zajistíme skříní. Já se jdu namalovat a převléct do plesových šatů a doufám, že má krása vzbudí soucit v útočnících. Spolubydlící se ozbrojuje kočkou.

Tato noc bude dlouhá....

neděle 15. dubna 2012

hry o Olymp

     Každoročně v Nezemi probíhají hry o Olymp - samozřejmě v menším měřítku než ty opravdové, protože v Nezemi jsou přeci jen kopce spíš ještě takovými kopečky. Hry se konají v pravoslavných kostelích v čase pravoslavných Velikonoc, což sice zapáchá náboženstvím, ale průběh je čistě světský.
    
    Na rozehřátí davu předvede (zřejmě) pan majitel kouzelnický trik s mizením v různých otvorech v oltáři. Postupně vejde a vyjde do všech dveří, čímž publikum přesvědčí, že všechny dveře jsou opravdové a nikde nejsou falešná zrcadla ani podobné kouzelnické triky. S odvahou Davida Cooperfielda vstoupí za oltář a zmizí. Trik je velice působivý a většina přítomných se zmůže jen na pokřižování.
  
    Následuje proluka v programu, která je způsobená přechodem na noční proud a kostel se na okamžik ponoří do tmy. Organizátor pohotově přispěchá s náhradním řešením a připálí všem svíčky, které naštěstí všichni mají u sebe. Bohužel nastalá tma některé inspiruje k rabování a několik mužů prchá s kříži a ikonami z kostela. Většina přihlížejících je ignoruje a masíruje si svaly na další disciplínu.

    Úder zvonu odstartuje první a poslední disciplínu. Všichni se zapálenými svícemi vyběhnou z kostela. Já v nastalém zmatku získávám drobné zpoždění, které se mi již nepodaří vyrovnat. Cílem je oběhnout kostel se zapálenou svící (ta moje kvůli povětrnostním podmínkám opakovaně zhasíná). Sice se zdá, že někteří fixlují a zhasnutou svíci znovu rozsvěcují, či používají důmyslné krytky, ale vyloučen nikdo není.
   
    Po té se lidé opět shromáždí v kostele a je vyhlášen vítěz. Letos to byl nějaký Christos! Христос воскресе!  

úterý 20. března 2012

archeologie

Za použití nejnovějších archeologických metod vám zodpovím otázku (která vás jistě za krátkých letních nocí trápí): "Jací byli předchůdci Nezemšťanů?"

K chůzi používali dvě nohy, jak dokládají dochovaná zobrazení ....



Také se věnovali sportovním aktivitám,


 což se jejich rase zřejmě stalo osudným ....

Děkujeme praotče Nezemšťane za ten poslední zápas! Bylo to těsně!

úterý 13. března 2012

časoběh

Pro Nezemšťany běží čas trochu pomaleji.
   Po ulicích se loudají jak šneci.
   Na poštách důchodci při čekání na vyplacení důchodů umírají, protože slečna úřednice použila pomaluschnoucí lak na nehty a už druhý den nepracuje.
   V taxíku stihnete vystřízlivět a až po osmé taxikář zabloudí, budete mít chuť ho vykopat z auta a dořídit to sám.
   Na místo setkání se Nezemšťanka dostaví nejdřív o půl hodiny později a tak chlapci čekají na dívky s podivně zvadlýma květinama.
  Při čekání na jídlo stihnete s číšníkem navázat vztah, který se bude řadit k těm delším ve vašem životě.   
  Někteří cizinci jsou při čekání na udělení trvalého pobytu přesunuti změnami zemské kůry zpět do vlasti ... a víte co?

Já jsem se dočkala a začínám se ulicemi Neměsta loudat jak šnek.

čtvrtek 1. března 2012

praktické rady

Nezkoušejte před Poláky vymýšlet nová slova, protože možná označíte Evžena za buzeranta. Ano! Znamená to, že "edžo pežo" vyřadíte ze svých slovníků.

Vězte, že mořské plody jsou pro Ukrajince ovoce a chobotničky tedy v jejich očích neobsahují ani gram masa.

A nelezte do nezemských vlaků s německým pasem! Průvodčí vás sice bude milovat a zahrnovat pozorností, ale po 17 hodinách budete mít opravdu VELKÝ problém s tou starou pannou s domovským pasem, která s vámi bohužel sdílí kupé, a takovým návalům pozornosti nečelí  ... jediné návaly, kterým tu čelím jsou ty spojené s přechodem.

úterý 14. února 2012

Valentýn

Dnes se na Neměsto místo valentýnek snesl sníh - tuny sněhu.

A doprava zkolabovala. Cítím v tom určitou satisfakci. Maminka to přeci říkala: "Nemůžou jezdit celou zimu na leních gumách! Uvidíš!"

... a maminka má vždycky pravdu.

sobota 4. února 2012

Hledání toho pravého

   I když si myslíte, že nikoho nehledáte, můžete být snadno přesvědčeni o opaku. Nabídky k sňatku tu padají stejně často jako teplotní rekordy v posledních dnech. Já už jsem dostala dvě, což vzhledem k mému věku a stavu konta považuji za úspěch.
   První byl taxikář neurčitého věku. Jeho žena je z Portugalska a nerozumí mu ... já taky ne, ale klidně by žil v domovině a když by to jinak nešlo tak se mnou. Smutná zpráva, Vasile Ivanoviči, beze mne by to teda nešlo, ale třeba nás osud znovu zavede do stejného taxíku a kdo ví ...
   Druhý byl Rumun mého věku a bez závazků. Co víc chtít? Snad jen vědět, jak se rumunsky řekne ANO a tlumočníka do začátků. Až vyřeším tyto detaily, tak se pro tebe do té hospody vrátím ... snad mi do té doby nevystřízlivíš.

pondělí 30. ledna 2012

Nezemská logika

    Venku je přes den - 15°C a levnější lihoviny mrznou, ale to nezabrání nezemským obchodníkům, aby ráno co ráno vyrazili za svou obživou. A protože i já mám měkké srdce, kupuji si zmrzlé brambory, česnek, granátová jablka, ... všechno. A ryby bych si taky koupila, ale ....

LIDI PŘEMÝŠLEJTE!!!!

   Pokud prodáváté v mrazu ryby v kýblu se stojatou vodou, tak musíte věřit, že přijde dobroděj, který si koupí všechny ryby nedobytně zamrzlé v ledu a nevnucujte je mně od pohledu chudé inostránce. Klucí, vždyť bych je ani neunesla ...

pátek 27. ledna 2012

Kvíz

V Nezemi nastala zima. Lidem zmrzly i myšlenky. Vodka taky zmrzla. Odpadky zapadaly sněhem a psi hladově hledí na lidi. Ale dopravní kalamita nenastala. A já se ptám PROČ?

A) silničáři jsou ze Sibiře a na místní zimu připravení.
B) auta nejezdí, protože zdejší pančovaný benzín už dávno zamrzl.
C) silničáři tu nikdy nebyli a každý si svou cestu sype sám a (v)hodně rozmýšlí trasu.

Výherce bude po zásluze odměněn!

pátek 13. ledna 2012

Lekce 3: Trolejbusy


   Dnešní příspěvek bych ráda nechala bez vtipného komentáře, protože vám představuji svůj nejoblíbenější dopravní prostředek.
   A protože je to pro mne opravdu velké odhalení, zdržte se vtipných komentářů i vy a jen nasávejte atmosféru dopravního prostředku, jehož používání schvaluje i samotné ministerstvo zahraničí (a Velký bratr také).

středa 11. ledna 2012

Lekce 2: autobusy do domoviny

Další díl mého vzděllávacího seriálu jsem se rozhodla zasvětit fenoménu "autobus z/do domoviny". Mnozí z vás si jistě poklepou na čelo s myšlenkou - "holka bláhová, kdo by sem tak jezdil." A já bych vám nedokázala odpovědět. Pravdou je, že do Nezemě jezdí dokonce dvě přímé linky a četností spojů zdatně šlapou na paty maršrutkám ...
Epizodu se ztrátou a znovuobjevením lístku hoďte za hlavu, dopravte se včas na místo odjezdu autobusu a uvidíte nevídané. Lidu jak na tržnici a materiálu taktéž ... v tuto chvíli ještě nepropadejte panice, že se to do toho autobusu všechno nevejde. Máte totiž pravdu. Nevejde! Většina nezemšťanů zůstane na (ne)zemi a na palubu vkročí jen pár vyvolených ... ale materiál se nalodí všechen. Cestu do domoviny mi zpříjemňovaly dva OPRAVDU velké koberce a cestu zpět dveře od auta (a polovina skladu CzechComputeru). Předpokládejte, že materiál zabere každý centimetr krychlový volného prostoru a v tu chvíli zapomeňte na všechny celní předpisy, protože i kdybyste se ze solidarity k bližním k nějakému pašovanému materiálu na hranicích přihlásili, tak toho chlapečka ukrytého na WC celníkům nevysvětlíte.
A až všechno nalodíte a rodiny s nadějí a dojetím v očích zamávají těm, co měli štěstí (čti víza), autobus vypluje. Jen v Neměstě udělá šest zastávek, aby se řidič každého příbuzného zeptal, jestli něco nepotřebuje. A ouha! Sestřenice potřebuje nákup, tak vás čeká exkurze po venkově ... možná vás trochu překvapí, že pouhá cesta Nezemí spolkne sedm hodin vašeho cestovního času.
V případě, že neopustíte stále se plnící autobus, dojedete na hranici, kde se všechny oči zabodnou do vaší sedačky, protože jako jediný majitel pasu země EU jste hodně podezřelý! Pokuste se vypadat naprosto stejně jako na pasové fotografii - nedokážu odhadnout, jaký by příběh dostal spád, kdybych si ostříhala vlasy. Prožijte si tu poslední minutu hanby a podezřívání, protože od teď máte esa v rukávu VY. Na každé další hranici si vychutnávejte úsměvy celníků a věty: "Všichni si vystoupí, kromě slečny/pána s domovským pasem." Svět patří jen VÁM (pokud máte špunty v uších a klapky na očích), po celou dobu vás totiž bude provázet hudební a filmový doprovod nezemské a ruské produkce. Vězte, že 24 hodin nevydrží ani ostřílený milovník kasovních propadáků ... v domovině budete vystupovat plačky.
Čas, který vám byl v domovině dán, užijte dle libosti! S blížícím datem odjezdu asi pocítite žaludeční nevolnost. Poslední noc i silné povahy stráví plačíc na záchodě v důvěrném objetí s normální (netureckou) toaletou. Ráno se nechte dopravit na nádraží a mezi vzlyky si možná ani nevšimnete, že nástupiště zeje prázdnotou. Tento fakt nejde opomíjet věčně a hodinu po plánováném odjezdu se budete muset vydat k přepážce autodopravce. Paní vám s nechápavým výrazem a špatnou češtinou sdělí: "Neska nic nejede, zrušeno. To neni vaša chyba. Jedete zítra."
Není to vaše chyba! Tak jeďte zítra a pokud si to během těch 24 hodin v autobuse nerozmyslíte, vyzvednu si vás!